Mnou vchází se do trýznivého města, ...
Nápis na bráně hlásá: Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí! (neboli: Zanechte naděje, kdo vstupujete.) Pekelný svět má precizní architektonickou strukturu, píše Ondřej Molnár o Dantově pekle, a chtělo by se říci, že mluví o ztracených čárkách v bludišti českých podřadných a souřadných vět, kde na nárožích postávají neznámé spojky.

Jak jednoduché by byly pouhé dva rozcestníky: čárka před že a čárka před který. Takové jazykové pravidlo pravé ruky. Ale to, co říkáme nebo co bychom chtěli vyjádřit, co bychom si přáli druhým sdělit, je mnohdy složitější.

A když myšlenku vtělíme do písmen, slov a vět, smysl uletí a je pryč. O smyslu věty by mohli vyprávět matematici a právníci a také čtenáři návodů a manuálů i ti, na které protějšek křičí v domnění, že decibely znamenají logiku. Tolik úvodem k Průvodci trýznivým městem, který otevřeme příště.


dante-labyrint

↑ Zpět na začátek stránky

Další příspěvky

→  Zpět na obsah blogu

Rychlá objednávka

Texty ke korektuře posílejte na adresu info@KorekturaCestiny.cz. K připojenému souboru připište typ požadované korektury, termín dodání a kontaktní spojení na sebe.

Nebo vyplňte formulář na stránce KONTAKT a odešlete.